Za Ottou a Lojzičkou do pivováru

V sobotu 14.6. 2025 se uskutečnil odpolední výlet za Ottou a Lojzičkou do pivováru Luhačovice. Po nezbytném rozdání „tekutého kinedrilu“ v podobě Jagermeister Orange jsme vyjeli a mazali směr Staré Město. Památník Velké Moravy nás k sobě připoutal na dlouhé minuty. Dechberoucí prohlídka se základy hřbitovního kostela objeveného v roce 1949 Vilémem Hrubým nás provedla důležitými okamžiky dějin Velkomoravské říše a životem na slovanském hradišti. V nově vybudované přístavbě    z roku 2022 – Cyrilometodějském centru, jsme se seznámili s životními osudy bratrů Konstantina a Metoděje. Ještě dále do minulosti nás zavedla expozice Pravěk Uherskohradišťska. Temnou haptickou stezkou jsme se přenesli do dob lovců mamutů, prvních zemědělců či kovolitců.

Po zmrzlině a nezbytné kávičce jsme si odskočili na venkovní lokalitu Na Špitálkách, což je místo objevení základů velkomoravského kostela v roce 1949. Při vybírání štěrku z profilu terasy na pravém břehu slepého ramena řeky Moravy v poloze „U stohu“, těsně za staroměstským cukrovarem, byly roku 1949 rozkopány 3 kostrové hroby bez milodarů. Brzy nato zde při strojovém dobývání štěrku bylo zničeno nejen několik dalších kostrových hrobů s milodary, ale i celá jižní polovina základů velkomoravského chrámu. Součástí hrobu byla i šperková spona, která archeology zavedla k myšlence, že je zde pohřbena žena. Lehce jsme nadhodili myšlenku, že za 1000 let nebude spona sloužit jako identifikátor pohlaví. Uklidnila nás paní doktorka K., která řekla, že co se týká kostry, obě pohlaví se od sebe liší hlavně tvarem pánve.     

Obohaceni o lékařské znalosti jsme vyrazili směr Luhačovice. Pivovar se nachází vedle zámku anebo se zámek nachází vedle pivovaru. Obojí je správně U dveří nás přivítala paní průvodkyně „Pivovarníková“. Dobrou půlhodinu zapáleně povídala o sladu, chmelu a mladině. Všichni jsme  museli před pivem povinně ochutnat zrníčka sladu. Slad je jednoduše naklíčené a usušené obilné zrno ječmene nebo pšenice. Klíčení probouzí enzymy, které štěpí škroby na cukry. Cukry jsou nezbytné pro kvašení a tvorbu alkoholu v pivu. Konec přednášky.  Nastal čas koštování. Na kterém tanku byl zelený čtvereček, mohlo se přes ventilek načepovat do třetinkové sklenice.  Výborný byl Alojz 11°, světlý ležák a taky Lojza Polášek, účastník zájezdu. V rohu místnosti jsme objevili poklad 12° Vincent. Jedná se o světlý ležák, pivo plzeňského typu, spodně kvašený. IBU 40, alk. 4,7 % obj. IBU je anglická zkratka pro Mezinárodní jednotku hořkosti. Běžně dostupné české ležáky mívají hořkost asi tak 25 až 30 IBU, tedy 25 až 30 miligramů alfy v jednom litru. Paní „Pivovarníková“ se poté přiznala, že Vincent sbírá ocenění jako na běžícím pásu. Měl i náš hlas konkrétně Ladi, Miry a Pepy.

Pivo se dopilo, sklenice vrátily na podnos a nastal čas odjet do Pozlovic na bowling. Říkáte si „propánajána“, kam to jeli.  No do bowling-pizzerie U Jána. Dvě dráhy, 10 lidí a kulí více než v Sarajevu. Bitva to byla velkolepá, kromě piva tekla i krev z prstu. Mezi nejlepší hráče patřila Věrka a Pavel, kteří se bowlingu vůbec nezúčastnili a seděli dole v hospodě. Po protestu zasedla JURY a vyhlásila konečné výsledky. První Jitka Šenkeříková, druhý Laďa Šenkeřík a třetí Mira Svozil. Vzhledem k tomu, že nikdo nic neporučil, tak jsme dopili, zaplatili a valili za soumraku domů. Podle všech se výlet podařil a účastníci chtějí zase na podzim vyjet za hranice všedních dnů. Třeba bude přání otcem myšlenky.

J.Novák