Vodění berana, aneb zase se to podařilo

Už v pořadí čtvrté Vodění berana se uskutečnilo letos v Přílukách  o Martinských hodech.  Počasí nám zase přálo. Ráno bylo sice kolem nuly, ale dopoledne se začalo sluníčko svými paprsky opírat do pestrobarevného průvodu. S výběrem kostýmů měli i tento rok organizátoři šťastnou ruku. Téma převleků znělo národnosti. Náhodní kolemjdoucí mohli potkat třeba Japonku, Rusku, Indku, Eskymačku, Španělku, Mexičanku, Indiánku i třeba Tunisanku. Mužské pohlaví zastupoval Skot, šejk ze saudské Arábie, Čečenec, Indián a Mexičan. Velmi působivě vypadal i manželský pár až z Tyrolska. Ještě roztodivněji působila tlupa kanibalů z nejmenovaného kmene  v čele se svou šéfovou. Jejich pokřik: „peníze nebo orgány“ se stal denní  můrou právě projíždějících řidičů motorových vozidel. Největší překvapení si ale nachystali muzikanti z Veselé.  Na chvíli se u beraního průvodu zastavil i bratr jednoho z muzikantů, který hrává s Konrádyho dudáckou muzikou. K úžasu všech vytáhl z auta dudy a společně s muzikanty si zahrál několik písniček. Troufám si říci, že to byla premiéra tohoto nástroje na Martinských hodech.

Jinak všechno probíhalo, jak mělo.  Zastavili jsme se všude, kde jsme měli  a kde nás čekali a vítali s otevřenou náručí. Beran byl tento rok nějaký větší, ale podle všech  byl velice hodný.  A do puntíku se potvrdila slova písničky od Voskovce a Wericha, že „šaty dělají člověka“.  Neboť jenom u nás při Vodění berana  je možné vidět nefalšovaného šejka ze Saudské Arábie, jak místo velblouda, drží a hlídá před restaurací MAJA na vodítku berana. A přitom to byl loňský Ferda Mravenec.

J.Novák